Vědci našli v naší DNA stopy po dvou dosud neznámých lidských předcích.

Evoluce člověka v záři DNA.png

Lidský rodokmen je možná mnohem složitější, než jsme si dosud mysleli.

Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley v létě 2026 oznámili výsledky výzkumu, podle kterého dnešní lidé nesou ve své DNA stopy po dvou dosud neznámých lidských liniích.

Nejde o neandrtálce ani denisovany, o kterých už věda ví delší dobu. Tentokrát výzkumníci identifikovali genetické stopy po populacích, ze kterých se dosud nenašly žádné fosilie ani kompletní DNA.

Proto jim vědci říkají „ghost ancestors“, tedy „duchovní předci“.

Pomocí nové metody nazvané TRACE analyzovali stovky genomů současných lidí a dokázali vystopovat části DNA, které pocházejí z dávno vyhynulých lidských skupin.

Podle studie se jedna z těchto neznámých linií oddělila od našich předků přibližně před 800 000 lety a její genetické stopy dnes tvoří asi 1 % lidského genomu. To je podobné množství DNA, jaké máme po neandrtálcích.

Ještě zajímavější je druhá objevená linie. Ta se podle vědců mohla oddělit od ostatních lidských druhů už před zhruba 1,8 milionu let. Přesto se její genetické stopy nepřímo dostaly až do DNA moderních lidí.

Výzkum podporuje stále silnější představu, že lidská evoluce nebyla jednoduchý strom s několika větvemi, ale spíše složitá síť různých lidských skupin, které se během statisíců let opakovaně setkávaly a mísily.

Jinými slovy:

Možná v sobě nosíme dědictví lidí, o jejichž existenci jsme ještě před pár týdny vůbec nevěděli.

Mývalův postřeh:

Mysleli jsme si, že známe svůj rodokmen.

Pak vědci otevřeli DNA a našli další příbuzné.

☕ TO DÁME.

mýval oveřil.png

Zdroje: